Abychom Vám zajistili lepší uživatelský komfort a přizpůsobili naše služby Vašim potřebám, ukládá TV Nova na Vašem počítači, tabletu nebo chytrém telefonu soubory cookie, a to především pro uchování Vašeho uživatelského nastavení, poskytování obsahu na míru, pořizování anonymních statistik a cílení obchodních sdělení. Některé získané informace TV Nova sdílí s jinými společnostmi (anonymní statistiky). Některé informace jsou i přímo zpracovávány dalšími společnostmi (personalizace zobrazované reklamy) bez zásahu TV Nova.
Podrobnosti o zpracování cookies najdete zde.
 
 
 
 
 
 

Pokračovat v přehrání titulu

Chcete pokračovat v přehrávání v čase ?

Jak jsme hráli čáru

Rukojemník

Režie

Titulky: české

Jazyk: časký, slovensky, maďarsky

Dostupnost
  • CZ
Hodnocení (celkem 37)
 

 
Rukojemník

Jak jsme hráli čáru

Malý Petr (Richard Labuda, vnuk Mariána Labudy) vyrůstá v péči prarodičů (Milan Lasica, Libuše Šafránková), protože jeho rodiče emigrovali do Vídně a od té doby se ho prostřednictvím úřadů marně snaží získat. I proto Petr vymýšlí nejrůznější způsoby, jak se přes čáru dostat, pro což má čím dál menší pochopení velitel místních pohraničníků (Ondřej Vetchý). Mnohem větší problémy má ale Petr s partou černogardistů, kteří si libují v trápení slabších dětí. Třeba i jejich občasným přivazováním k mučednickým kůlům. Mezi ty, kteří jsou na Petrově straně, patří „pomalejší" spolužák a velmi sympatická kamarádka, kvůli nimž se s černogardisty neváhá opakovaně a důkladně poprat. Jak se šedesátá léta chýlí ke konci a poměry v zemi se dramaticky mění, otevře se nakonec i před Petrem vysněná cesta přes hranice. Vyrazit na ni ale znamená ztratit prarodiče, kamarády a nezapomenutelná dobrodružství. Když je vám „náct", máte v životě přece jen jiné priority.Malý Petr (Richard Labuda, vnuk Mariána Labudy) vyrůstá v péči prarodičů (Milan Lasica, Libuše Šafránková), protože jeho rodiče emigrovali do Vídně a od té doby se ho prostřednictvím úřadů marně snaží získat. I proto Petr vymýšlí nejrůznější způsoby, jak se přes čáru dostat, pro což má čím dál menší pochopení velitel místních pohraničníků (Ondřej Vetchý). Mnohem větší problémy má ale Petr s partou černogardistů, kteří si libují v trápení slabších dětí. Třeba i jejich občasným přivazováním k mučednickým kůlům. Mezi ty, kteří jsou na Petrově straně, patří „pomalejší" spolužák a velmi sympatická kamarádka, kvůli nimž se s černogardisty neváhá opakovaně a důkladně poprat. Jak se šedesátá léta chýlí ke konci a poměry v zemi se dramaticky mění, otevře se nakonec i před Petrem vysněná cesta přes hranice. Vyrazit na ni ale znamená ztratit prarodiče, kamarády a nezapomenutelná dobrodružství. Když je vám „náct", máte v životě přece jen jiné priority.