Abychom Vám zajistili lepší uživatelský komfort a přizpůsobili naše služby Vašim potřebám, ukládá TV Nova na Vašem počítači, tabletu nebo chytrém telefonu soubory cookie, a to především pro uchování Vašeho uživatelského nastavení, poskytování obsahu na míru, pořizování anonymních statistik a cílení obchodních sdělení. Některé získané informace TV Nova sdílí s jinými společnostmi (anonymní statistiky). Některé informace jsou i přímo zpracovávány dalšími společnostmi (personalizace zobrazované reklamy) bez zásahu TV Nova.
Podrobnosti o zpracování cookies najdete zde.
 
 
 
 
 
 

Pokračovat v přehrání titulu

Chcete pokračovat v přehrávání v čase ?

Kopytem sem, kopytem tam

Žánry

Dabing: česky

Dostupnost
  • CZ
Hodnocení (celkem 12)
 

 
Kopytem sem, kopytem tam

Kopytem sem, kopytem tam

Film režisérky Věry Chytilové s poněkud podivným názvem Kopytem sem, kopytem tam (říkanka, kterou si notují hrdinové příběhu) se točí kolem více než aktuálního problému: AIDS. Konkrétní nevyléčitelná nemoc se režisérce stala jednak východiskem pro zkoumání (povrchních) vztahů mezi (mladými) lidmi, mezi muži a ženami, jednak symbolem smrtelného ohrožení, stresové situace, jež odhaluje podstatu jednotlivých charakterů. - Tři sympatičtí třicátníci, kontrolor Pepe, veterinář Dědek a provozní František, si vesele užívají života: „Copak se dá dělat něco jiného v téhle zkorumpované džungli, než blbnout?" Láska je pro ně sex, střídání partnerek. Teprve ohrožení AIDS jim připomene cenu života. Námětem k filmu byla povídka nedávného absolventa FAMU Pavla Škapíka, s nímž režisérka spolupracovala na scénáři. Významným přínosem se stala účast amatérského divadla Sklep (viz též Pražská pětka): snímkem prostupuje jeho originální poetika, hravá recese, a to nejen v podobě autorských dialogů a textů, ale i prostřednictvím osobitých hereckých projevů „neherců" Tomáše Hanáka, Milana Šteindlera a Davida Vávry. Sestříháním původní asi čtyřhodinové verze na více než dvouhodinový výsledný tvar vypadly některé drobné dějové detaily a charakterizační prvky, což ještě zrychluje už tak chytilovsky hektické tempo vyprávění. Po Šaškovi a královně (1987) režisérka opět potvrdila, že dokáže mimořádně bystře „vyhmátnout" nejsilnější a nejnosnější impulsy doby a použit je díky filmovému vidění pro překvapující umělecké dílo.